Porušujete rádi pravidla?

Pravidla, dokonalost a naše tlaky.

Je to už konečně dost dokonalé?

Tento článek byl inspirován skvělou knihou Důmyslné umění jak mít všechno u pr**le od Mark Manson. Některá slova v článku jsou vložena účelově.

Pravděpodobně to znáte. Jste u moře a pár desítek metrů od pobřeží, se houpají ve vodě lana, která jsou takový červený semafor. Pokud bude člověk plavat za touto hranicí, tak ho může sežrat žralok,  přejet ho komplet celá loď, může na něj spadnout padák i s letícím člověkem nebo se může srazit s motorovým člunem. Nikdy nevíte. Ta pravděpodobnost je nebezpečná. Je jasné, že všude číhá nebezpečí a neustále si hlídáme, kdy, kde a odkud na nás vyskočí nějaký predátor.

A přestože jsou nějaká pravidla, která někdo vymýšlí, jednak z pocitu, aby nás chránil a jednak taky, aby to tady nebyl totální chaos, stejně nikdy nebudou dokonalá. A to platí na souši, na vodě, pod vodou, v ovzduší. Máme dány zákony a pravidla, na kterých zapracovali lidi a pak jsou pravidla a zákony, na kterých zapracovala příroda. Ty mi osobně přijdou lepší a mají větší logiku a smysl. Ty lidské zákony a pravidla mají stále nějaké chybičky a k dokonalosti zákonů přírody se nemůžou zatím srovnávat.

Tak jsem koukla na net, jak je to s těmi pravidly a tohle na mě vyskočilo:

Rusko porušuje smlouvu o raketách…tak prosím pěkně, jak si to můžou dovolit, smlouva je smlouva, co je psáno, to je dáno a oni takhle? Co je to za nedokonalou smlouvu. Kdo jí dělal? Chce to někdo vědět? Zajímá to někoho? Jak to, že jsem o tom doteď nevěděla. Chci vědět, jak to vyřeší!

Před touto informací jsem se jistojistě cítila líp. Čert jí vem. Jdu na další.

Google  špehuje lidi a porušuje GDPR a zaplatí pokutu 50 miliónů Eur… no to je hezký teda, hned mám zajímavě divný pocit, který nejde nahoru, směrem k radosti, ale jede rapidně dolů, směrem k nasranosti, hned hážu pocitovou stopku…no, to si ani nedovedu představit, taková pokuta by mohla jednoho zabít, navíc nevím, kde bych třeba já, na ni vzala. Takže úleva. Google si hravě poradí. Vždyť má všechny informace v rukávu.

A dále. Díky GDPR musí lidé klikat do bezvědomí věty,  potvrzuji a souhlasím. Stoprocentně se děje často to, že když všechno člověk odkliká, že je opravdu svéprávný a ví co dělá, tak zjistí, že už neví, co to vlastně chtěl. Zamotaná právnická smyčka a zblbnout člověka nesmysly. Pravidlo na hovno.

Vévodkyně Meghan už ví taky své, o zatraceně slavných pravidlech. Porušuje královský protokol na počkání a s radostí. Ty punčocháče si na nohy nevezme a nevezme. Tak aspoň jednou by to mohla udělat. Královna má z toho velké nervy. Holka šikovná. Myslím Meghan.

OSA porušuje autorský zákon…co je zas toto, musím to přečíst celé, o co tady jde, mám na OSA autorská práva po dědečkovi, to by tak bylo, abych o to ještě nepřišla. Víte jak to je, korunka ke korunce a milión je doma. Údajně vydělat ten první je nejtěžší, pak už to jde samo.  Rozhodla jsem se v tomto roce, že jdu na ten první milión. Musím potvrdit co se říká, a je to velká pravda. Zatím to samo nejde.

A teď přitvrdím. Pravidla českého jazyka. Moje oblíbená lahůdka. Jak je možné, že když jsem přečetla tisíce knih, tak jsem nenašla jedinou, kde by nebyla chyba!  Jak je toto možné, co ti korektoři dělají, na co při té práci myslí! To se nemůžou pořádně soustředit, kdo to má pak číst, s těma chybama, hned ta kniha ztrácí svou dokonalost, s celým svým obsahem komplet. Už mě párkrát napadlo, jestli není nějaká nabídka skvělé práce, vychytávání chybiček v obsahu knih. Hned bych ji brala. Mám na to radar a ještě bych si početla zdarma a nemusela platit statisíce. Měkké i, tvrdé y, mě a mně a čárky jo a čárky ne.

Ale s čárkami mám osobně problém. Jsem si jistá jedinou čárkou a to je ta moje. Je naprosto v pořádku a je tam, kde má být. Vím, že to tady k tématu nepatří. Ale stejně jsem to nechala a nevymazala. Nevím proč jsem to napsala, asi je to vtipné. Někdy se divím sama sobě. Ale k věci.

Když jsem si vyhledala slovo výjimečný, kterým jsem si nebyla úplně stoprocentně jistá, což nechápu (určitě to bylo tím, že byl zrovna nějaký krvavý měsíc na nebi),  tak vidím -obě dlouhé čárky. Přišlo mi to divné, ale dala jsem je tam obě, pro jistotu. Google ví všechno. Nekonečná dokonalost.

Samozřejmě blbě. Tak jsem se koukla na Google znovu a najednou vidím, že má být čárka opravdu jen jedna. Ale co mě zaujalo, byly sáhodlouhé komentáře na dotaz, jak je to s tím slovem výjimečný, který tam vložil někdo, kdo hledal pravdu stejně jako já. Dál už jsem nečetla, protože se v komentářích strhla taková mela, jak může být někdo takový blbec a neví… myslím, že ta slovní rvačka tam ještě běží.

Za mě osobně, s prominutím, je mi to u pr**le. Miluju knihy… a chyby? Jsou všude kolem nás, ve všech textech. Vždycky se nějaká najde. Vždyť je to milé, takové malé chybičky, no a co, nic není dokonalé a někteří lidé se z takových malých věcí dokážou hroutit. Myslím, že je to proto, že potřebují řád a pravidla, potřebují zvenku čerpat jistotu a bezpečí, jinak by se jím mohl ten jejich vlastní svět zhroutit. Ze slova rebel jim naskakují pupínky na těle. Což je škoda.

A ještě mě napadla poslední pravidla a to pravidla silničního provozu. Vysvětlete mi, který chytrolín vymyslel na semaforu ty barvy. Proč jsou v tak blbém pořadí. To neznají základní zákony přírody? Že všechno je energie? Ví něco o tom, jak funguje energie barev?  To neví, že červená barva  je vášeň, drájv, jdi na to, jeď, šlápni na to! Zelená barva je uklidňující, zpomal, relaxuj, vyklidni se, zastav se, uvolni se…proto lítá intuitivně tolik lidí do lesa, jenže oni tam běhají, místo aby se vyklidnili a na chvíli zpomalili. To už jsou bohužel tak zblblí, z těch barev na semaforu.

Kolik z vás přidává na oranžovou, že to ještě stihnete? Kolik z vás proletí, kdy už blikne červená?

Před pár roky jsem byla na návštěvě a otevřelo se víno. Lákalo mě cucnout si, ale uvědomila jsem si, že za ten risk to nestojí, co kdyby? Pak jsme vyjely s holkami do centra, byl večer, prázdné ulice a před křižovatkou mi skočila na semaforu oranžová. Přišlápla jsem plyn. Netušila jsem, že na křižovatce zleva, někdo udělal to samé.  V konečku zorného pole, mého levého oka, jsem najednou v mikrosekundě spatřila řítící se auto. Proboha, co tu dělá! Doufám, že se vyhne! Sakra, jaká je pravděpodobnost, že je tady druhé auto? Co to je za zákon přitažlivosti?

Cítím pekelný náraz do zadní části auta. Moje auto samovolně letí, dokonalost brzd je v tu chvíli k ničemu. Jsem zvědavá, kam až doletíme. Doufám, že ne do nebe. Kde se vzala ta betonová ohrada? Znovu pekelný náraz.  Zkrátím to. Nikomu se nic nestalo. Kromě mého vozítka. Bylo na odpis. Ještě, že jsem si necucla toho vína, bylo by hůř i pro mě. Ale naštěstí některá pravidla mají smysl a ty naprosto uznávám a dodržuju. Alkohol za volant nepatří.

Od té doby, když sedím za volantem, tak před křižovatkou přibrzďuju, zpomaluju, čekám na protější zelené šipky a někdy čekám o trošičku déle… když je občas brácha se mnou v autě, tak vždycky provokativně nadhodí…jo ty čekáš ještě na ty auta, co vyjely z Brna. Nevím, co tak rebeluje a vyšiluje. Času dost. Není kam spěchat.

Je to tak se vším, něco je v životě víc dobré a něco vůbec. Máme pravidla, ať se můžeme orientovat, a máme pravidla, která jsme si vytvořili jen sami pro sebe. Jsou to naše hodnoty a priority a to čemu věříme. Co je pro náš život důležité a co nepotřebujeme. Nikdo není dokonalý a všichni děláme chyby. No a co? A jak jinak bychom věděli, co je vlastně dobré a co už ne?  A občas je dobré některá pravidla dodržovat, třeba ty silniční. Nejsou dokonalé, ale co už.

Zázraky se dějí a já jsem měla z pekla štěstí.

Asi mě mají rádi. Jak dole, tak nahoře. Možná té neviditelné síle imponuje, že nemám jen tak z něčeho strach, že jsem trochu rebel a hlídám si své hranice…ale taky, že pokorně uctívám přírodní zákony.

P.S. Jestli máte pocit, že už máte dost pravidel, třeba v práci a že už máte dost toho, být stále dokonalí a chcete to jinak a nevíte ještě jak, tak nakoukněte tady: Výklad z karet emocí.

Pokud raději čtete, nakoukněte tady:

Můžete se dozvědet, jak je to s tou energií barev a jak to souvisí přímo s vámi:   Zázraky se dějí aneb Jsi kočka

S láskou Milena