Otázka: Co si myslíš, když se řekne ženská duše?
Odpověď: Prosím tě, ty a ta tvoje duše. Ty jdeš pořád do hloubky.
Otázka: Jak to myslíš do hloubky?
Odpověď: Pořád jenom mluvíš o duši. Já už ji mám dost! Už o ní nechci slyšet.
Otázka: A proč? Duše jsi přece ty.
Odpověď: O duši nepiš, tomu lidi nerozumí, nechápou. To je samá lítost, samý smutek.
Otázka: A co podle tebe znamená duše?
Odpověď: Smrt.
Otázka: Co si myslíš teda ve spojení duše a smrt?
Odpověď: Že budu mít odlehčení a klid.
Otázka: Ale to můžeš mít i teď. Můžeš žít, tak jak budeš chtít.
Odpověď: Asi jo…
Otázka: Duše je přece nesmrtelná. Máš strach ze smrti?
Odpověď: Ne, nemám strach ze smrti, ale dej mi už pokoj s duší. Bydlím kousek od hřbitova, tam je duší plno a teď během měsíce jedno úmrtí za druhým. Lidi, které jsem dobře znala.
Otázka: Ale duše je nesmrtelná. Tak proč?
Odpověď: Nech toho! Jednou zemřeli a už tu nejsou. Jsou pryč. A to bolí. Kamarádka mi napsala na facebook, zemřela mi maminka, bože proč to tak bolí. Už to chápeš? To strašně bolí. Když slyším slovo duše, tak je to bolest.
Otázka: Proč cítíš slovo duše jako bolest?
Odpověď: To je lítost, smutek, já to nechci. Nechci být smutná.
Otázka: Jaká lítost? Jaký smutek? Tím nikomu nepomůžeš. Přestaň litovat sebe i druhé. Když se lituješ, jsi v roli oběti a litováním děláš obět i z druhých .Když se lituješ, zároveň začneš cítit i smutek. Emoce, která tě v lítosti udržuje. Co takhle soucit? Soucit je lepší, budeš se cítit líp.
Odpověď: Asi jo, dej už mi pokoj s duší, víš co, nazvi to radši hledání svého já.
Otázka: Ale to je jedno a to samé. Tvoje já je tvoje duše. Když se spojíš se svou duší a tak se spojíš se svým já.
Odpověď: Tak to já nechci! Kašlu na duši! Nechci žádný kontakt. Kašlu ti na to tvoje, musíš jít do hloubky.
Otázka: Jenže to znamená, že odmítáš sama sebe. Musíš se naučit milovat sama sebe. Mít se ráda. Jsi vzdálená od svojí duše. Nechceš ji slyšet. Máš se ráda?
Odpověď: Asi ne. Ne, nemám se ráda. Nevím jak bych to měla udělat. Mít se ráda. Řekni mi jak? Jak to mám udělat?
Otázka: A měla si se vůbec někdy ráda?. Měla jsi tento pocit?
Odpověď: Jo, kdysi v mládí…jo a potom taky, když jsem žila s jedním mužem… jo a potom tady s tím, co jsem dnes…to bylo…kdysi…
Otázka: Takže si to cítila, když si byla zamilovaná. Někdo miloval tebe, ty jsi milovala jeho. Ale co ty? Odvedla jsi pozornost od sebe k někomu jinému. Byla si v kontaktu sama se sebou? Měla si ráda sama sebe?
Odpověď: Hm, asi ne.
Otázka: I když od těch starostí a nespokojenosti utečeš někde jinde, třeba k druhému muži, s kterým si myslíš, že to bude jiné a lepší a skočíš do toho po hlavě a docílíš svého… tak jediné od čeho neutečeš… je tvoje duše. Přestože si to všechno krásně naplánuješ a když to přijde, budeš se přizpůsobovat situaci, hlavně ať jsi uspokojena a zabezpečena. Potlačíš zase svou duši, ale ta tě nechá jen na chvíli. Po čase zjistíš, že se ozve znovu a nenechá tě na pokoji, dokud se s ní nespojíš. To jsou právě ty situace v životě, kdy se začneš cítit nespokojená a trápíš se a trpíš… dokud neřekneš a dost! Co myslíš?
Odpověď: Hm, asi jo. Asi jsem hloupá. Je mi to jedno.
Otázka: Nejsi hloupá. Proč bys měla být hloupá? Hloupí jsou možná lidé, kteří žijí ve svých krabicích a vidí maximálně na špičku svého nosu. Žijí v bezvědomí, ale to je jejich věc. Důležitá jsi ty ve svém životě. Už sis něčím prošla, zajímáš se o sebe a o to jak se cítíš. Začala si chápat a rozumět tomu. Určitě nejsi hloupá. Jsi chytrá. Myslíš, že když dáš na první místo spokojenost druhých a ty se budeš cítit nespokojena, že to je v pohodě? Kdo má být na prvním místě ve tvém životě, ať jsi spokojená?
Odpověď: Jasně, že já!
Otázka: No tak vidíš, že jsi chytrá. Co ty na to?
Odpověď: Hm, asi jo, ale tak mi řekni, proč se tak cítím unavená, slabá, jako bych měla chřipku,cítím se rozlámaná, v noci se potím a v poslední době mně strašně bolí nohy.
Otázka: Potíže s nohami jsou symbolicky pohyb vpřed. Ty ses rozhodla pro změnu ve svém životě, jsi ve fázi čekání a máš pocit, že se nic neděje, jsi nedočkavá a chceš to hned. Ale některé věci musí dozrát. Jsi netrpělivá, nemáš stoprocentní důvěru, že to prostě bude tak, jak si se rozhodla. Hromadí se v tobě napětí a energie negativních emocí, což jsou třeba obavy, strach, pochybnosti. Neříkám, že jsou špatné, vždycky přijdou, když děláme změny a jdeme do něčeho nového a neznámého. Dávají nám možnost si v hlavě probrat, co opravdu chceme. Ale je důležité všechny negativní myšlenky vyrušit. Třeba si řekni na blbý myšlenky nahlas „Zmiz“ a bude to. Musíš se naladit, žádný smutek, žádná lítost, musíš mít mysl bojovníka! Když to opravdu chceš, tak musíš být odhodlaná na tisíc procent. Mít jeden směr před očima a nehledět nalevo napravo. Jít vpřed. Jít za svým cílem. Jasný?
Odpověď: No vidíš, že jsme se k něčemu dobraly, už se cítím líp… a víš co, řekni místo slova duše…srdce. Srdce je živé, pulsuje v něm krev, je v něm síla.
Otázka: Ale srdce je ve fyzickém světě vlastně duše. Sídlo duše. Co ti vadí na slovu duše? Co je ve hmotném světě, je otisk světa nehmotného. Copak to nechápeš???
Odpověď: Ne, to nechápu.
Otázka: Jak to že to nechápeš? Copak to nevidíš??? Ach jo. Cože si to říkala o tom srdci? A víš , že jo. Srdci lidé víc rozumí. Duše je pro většinu abstraktní pojem. Neumí se napojit, nerozumí neviditelnému světu. Vidíš, pro tebe a tvoje pocity je symboličtější srdce. Napoj se teda na srdce a taky najdeš to svoje já.
Odpověď: Už mně to napadlo! Srdce je světlo. No to je krása! Piš o světle. To je radost, naděje, povzbuzení…
Otázka: A co je světlo? Přece LÁSKA… a jsme doma.
Odpověď: No mně se teda ulevilo…hned je mi líp…
Otázka: Tak vidíš, to jsem ráda… světlo na konci tunelu… a o tom to je :). To, že se teď cítíš líp, je díky tomu, že jsme spolu mluvily o tvých myšlenkách a pocitech a tím, že sis připustila i temnou stránku v sobě a uvědomila si ji. Protože tam kde je naše stinná stránka, je zároveň i naše síla. Tak se teď můžeš naladit na to tvoje světlo, na tvoje srdce.
Odpověď: Víš co je vlastně nejdůležitější? Já chci být šťastná.
Otázka: Výborně! Tak buď! Ale ne až potom, až budeš mít to a to a budeš s tím nebo tím, buď šťastná teď hned. Právě teď, bez ohledu na to v jaké jsi situaci a co se kolem tebe děje. Nauč se být šťastná bez jakýchkoliv podmínek. Jo… a buď vděčná za všechno, co máš právě teď. A že toho je dost, za co všechno můžeš projevit vděčnost, viď ?
Odpověd: No jasně.
Otázka: Tak fajn. Už je líp?
Odpověď: No jasně, dík.
Otázka: Mám radost, tak pa 🙂