Škola, hodnoty a tajemství dějepisu
Máte rádi hodnocení? Zamyslela jsem se nad tím, co je to vysvědčení.
Dítě si podvědomě vztahuje známky přímo na hodnocení sama sebe a to jak ho vidí svět. Známky mu můžou sice dodávat, ale taky pěkně podkopávat jeho sebedůvěru. Vzpomeňte si na vaše školní léta a jak jste prožívaly tento den, když jste dostaly do ruky papír, na kterém vás někdo zhodnotil od A do Z. Kolik učitelů využije kolonky dole: Pochvaly a významná ocenění? K čemu tam je? Opět snižovat sebedůvěru dítěte, když je kolonka přeškrtnuta a nic? Kritika i beze slov, která znamená jediné: Nejsi dost dobrý!
To opravdu není vůbec nic, za co by se mohlo dítě pochválit a ocenit? To nemá žádnou hodnotu? A co to je to, prospěl s vyznamenáním? To je jako s tím státním vyznamenáním. Jakou má hodnotu dopravdy? Není to spíše nesmysl v nesmyslu?
Kde je motivace a podpora? Je to snad jen pro pár oblíbených jedinců? Kolik dětí si odnáší trauma ze školních let, do dospělého života? A další trauma dětí, z rodičů, kteří berou příliš vážně školní známky. Kdyby tak rodiče tušili, že jsou známky pro život druhořadé.
Ne nadarmo napsal Robert T. Kiyosaki knihu-
Proč jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu.
Proč už na základce není povědomí o finanční gramotnosti? Jedna z nejdůležitějších věcí pro život člověka, aby žil šťastně, v hojnosti a bohatství. Hned po učení o emoční inteligenci, aby žil člověk život, v psychickém a fyzickém zdraví.
Já bych to řekla takto…(pozor, teď se začne projevovat mé ego. :-)) Nikdo nemá nejmenší právo vás hodnotit!
Osobně mám velké výhrady proti zastaralému školskému systému a přijde mi velmi tragický, s celým svým vyučujícím obsahem. Učení komplikovanosti, nesmyslnosti a zrušení klasického selského rozumu. Z jednoduchosti jedna a jedna jsou dvě, byla vyrobená složitá rovnice o dvaceti neznámých.
Podle hesla, proč dělat něco jednoduše, když to jde složitě. Děti se ve škole učí, že nemají rozvíjet a používat vlastní mysl, ale mají si přivlastnit a používat myšlenky jiných. Takový druh vzdělávání ničí schopnost nezávislého myšlení.
Ďábel pravil: „Nutím lidi, aby mě nechali myslet za ně, protože jsou příliš líní a lhostejní myslet sami.“
Je to věta z úžasné knihy Jak přelstít ďábla aneb tajemství svobody a úspěchu od Napoleona Hilla, autora světového bestselleru Myšlením k bohatství. Mimochodem tato kniha byla před světem ukrývána celých 70 let! Poprvé vyšla v roce 2011.
Byly u mě na víkend holčičky, Maruška a Anežka. Maruška vytáhla knihu z českého jazyka a měla se naučit dvě věty. Tak mi je opakovala. Když jsem se zeptala a víš, proč to říkáš? Proč se to máš naučit nazpaměť?
Odpověděla, nevím.
No, já bohužel taky ne. Nepamatuju si, že bych to pro svůj život potřebovala.
Kdy tohle někdo změní, to taky nevím. Ale pokud se to stane, stane se zázrak.
Děti by se přestaly učit opakováním cizích myšlenek, ale rozvíjely by svoje. A nemusely by na zádech nosit ty příšerně těžké aktovky a už od dětství by se učily, že si nemusí nakládat na záda, co to dá a kolik unesou. Že život nemusí být těžký. Že je všechno jen v naší hlavě. Že je podstatné mít v životě důvěru a víru v sebe.
Tak příliš neřešte známky svých dětí, v čem neuspěly. To není podstatné.
Já bych řekla, k čertu s pětkama! 
Důležité je v čem jsou výborní, co jim jde, co umí. To je jejich jedinečnost. Jejich nadání, jejich dar, k dalšímu rozvíjení.
A nakonec mého zamyšlení, vám ještě nabízím k přečtení článek:
https://
A o škole a učitelích🧐 je taky jedna z mnoha kapitol v mém ebooku: milenamachurova.cz/
Mějte se úžasně.
A nezapomeňte…Zázraky se dějí a jednou možná zázrak spadne i na školství.
S láskou Milena❤️
Jaký bude váš rok 2023?
Jaký bude váš rok 2023? Rokem 2022 skončil desetiletý transformační cyklus, který…
