Klony útočí nebo oáza klidu a míru?

Před tisíci lety Číňané věřili, že jestliže si uspořádají své domovy a věci v nich určitým způsobem, budou žít spokojeným životem plným hojnosti a štěstí.

Když se vracíte do svého domova, co cítíte?
Radost, úlevu, spokojenost, klid, lásku, štěstí…?
Nebo reagujete na věci a prostor kolem vás, s negací?
Cítíte ať už vědomě nebo podvědomě nespokojenost?

Všechny věci, kterými jsme obklopeni, na nás vysílají energetické signály. Věci, věci, věci…vyžadují naši pozornost. Jedná se o každý kus nábytku až po nejmenší drobnost a detail v bytě.
Záleží na tom, jestli klony útočí nebo jsou to věci, které při každém pohledu na ně, potěší vaši duši.

Jednou ráno si tak ležím v posteli a rozhlížím se. Pomyslím si, jak bych to chtěla všechno změnit. Dát pryč tu příšerně velikánskou skříň přes celou stěnu. Vnímám jak je nabitá k prasknutí a cítím všechny ty věci i přes zavřené dveře.
Dokud nedám pryč tu skříň, nemůžu dát pryč ten koberec. Chci novou podlahu. Chtěla bych novou postel, tahle je strašně veliká a zabírá hodně prostoru. Chci, aby to bylo vzdušné, volné, lehké…podle mých nových představ a pocitů.

Pozoruju komody, toaletní stolky, ty zásuvky a šuplíky, jak jsou plné věcí a nevím, odkud se vzaly a proč jich tam je tolik. Proč mám tolik řasenek, ložního prádla, ručníků, oblečení, nádobí, talířů, skleniček, hrníčků, botů… myšlenkami procházím komoru, narvanou k prasknutí nějakými věcmi. Fakt nevím, odkud se vzaly.
Nechápu, k čemu je mi 10 šroubováků… v policích desítky krabic plných nějakých věcí. Myšlenky mi od komory sletí do sklepa. Panebože ten je úplně plný, co tam všechno je, odkud se to zase vzalo? Kdo to tam dal? Tolikrát jsem se stěhovala a rozdávala, prodávala, vyhazovala věci pryč. Minulost, vzpomínky, spojené s věcmi.

Stále tam jsou…chtěla bych všechno dát pryč, chci to změnit, ať můžu dýchat. Moc bych si to přála, úplně vidím, jak je všechno nové, přesně podle mých představ, ale tohle nedám, je toho strašně moc. V celém bytě je každý šuplík narvaný k prasknutí. Vnímám energeticky každou věc, přestože není vidět.
Klony útočí čím dál víc.

Střih v čase.
Jednou ráno ležím v posteli a najednou si uvědomím, že je kolem mě všechno nové. Přesně podle mých představ. Dívám se na svou krásnou novou skříň. Očima přejíždím po každém kousku nábytku a tetelím se blahem. Do posledního detailu mi každá z věcí dělá dobře na duši. Cítím v sobě štěstí a radost.

Jak se stal ten zázrak, že jsem zpátky ve svém bytě, který jsem před dvěma roky opustila? Jak se zhmotnila moje vizualizace, že jsem zpátky v bytě, který jsem opustila bez mrknutí oka a zabouchla dveře bez ohlédnutí?
Stále dokola jsem si představovala a viděla vnitřním zrakem, že se chci vrátit zpátky, do toho stejného bytu. A pak byl moment rozhodnutí.
Otevřela jsem inzerci a uviděla tam v tu samou chvíli, že je byt volný. Byl připraven pro mě.

Už jsem nespěchala jako vždy se zařizováním nábytku a všech věcí, které jsem si přála. Přemýšlela jsem, co opravdu kolem sebe chci. Jak a čím chci vyplnit prostor. Na vše jsem si počkala, tak aby to bylo podle mých představ. Dříve jsem chtěla, aby to všechno bylo hned a měla rychle zařízeno. Teď to trvalo rok.

Když se vracím domů, těším se do své oázy klidu a míru. Na cokoliv z věcí padne můj zrak, způsobuje v mé duši ráj. Miluju každou věc, protože jsem ji vybírala s láskou. Procházím kolem ledničky a pohladím její oblé tvary. Hladím bílou lesklou komodu v ložnici a šeptám ji, ty jsi tak krásná. S láskou se dívám na svícny, které se třpytí jako diamanty, když na ně ráno dopadnou paprsky slunce.
Každou věc žehnám, děkuji ji, že vstoupila do mého domova a s láskou ji věnuju pozornost. A ty věci mi to vrací. Už neútočí. Vyzařují teplo a útulno domova.
Každým dnem, každým okamžikem vnímám jak je prostor naplněný pozitivní vibrací.

Že jsou to jen věci? Ale kdepak! Je to všechno mocná energie, která všude vibruje prostorem, stejně jako my. Všechno kolem nás, vnější svět, je odrazem našeho vnitřního světa.
Tím nejbližším prostorem, kde to můžeme nejlépe vidět je náš domov. Místo kde žijeme, kde je naše srdce. Místo kde proudí pozitivní energie.
Každá věc, kterou doma máte, na vás vysílá energii. Touží po vaší pozornosti. Pokud se na ni nedíváte s láskou, nemůže vám udělat dobře na duši.
Všechno se vším souvisí. Všechno co uvnitř sebe vytváříme, se projevuje navenek.

Víte co je za tím vším?
Víra.
Víra je přítel, na kterého se můžeme spolehnout. Je to pevná půda pod nohami. Je to neviditelná síla, která nás vede. Víra nám dává sílu a útěchu. Mít víru znamená důvěřovat něčemu, co je za hranicí našeho poznání.

Kdykoliv vám bude těžko, kdykoliv ztratíte kurz, odvahu, naději a před vámi je mrak tmy… přítel je vždy s vámi. Víra je spirituální esence, která vám vrátí světlo do života. 🌟

Stačí věřit v pozitivní energii a přátelský vesmír.
A taky, že nic na nás doopravdy neútočí. Pak přijdeme na to, že jediný, kdo na nás útočil, jsme byli my sami. Před minulostí a vzpomínkami neutečeme. Jsou naší součástí přítomnosti i budoucnosti. Je to jedna energetická osa. Odpuštění a smíření je pozitivní proud, který vibruje minulostí, přítomností i budoucností. 💓🤩🌟

A věřte, vizualizace opravdu fungují. Stačí si jen přát a pak si to představit, že už to máte. A představujte si to s láskou a radostí v srdci. Zákon přitažlivosti už vám s tím pomůže.

Věřte. Zázraky se dějí. ❤️🌟😍

A kdyby něco…potřebujete cokoliv poradit… jsem tady pro vás.

https://milenamachurova.cz/vyklad-karet-emoci ❤️💓😍

P.S. Vždycky se mi stane, když napíšu článek, se svým názorem nebo radou, vesmír mě okamžitě otestuje. Dostanu přesně tu zkoušku, o které píšu. Když jsem dopsala tento článek a dala jej uložit, zmizel. Nenašla jsem ho, ať jsem prohledávala všechny složky v počítači několikrát za sebou. Byla jsem zklamaná. Mohla jsem mít důvodné pochybnosti, že se článek neuložil, protože během práce na počítači, mi najednou z nějakých záhadných důvodů, několikrát spadl Firefox. Parkrát jsem restartovala a nic. Bylo půl jedné v noci, tak jsem vypla počítač, že se třeba stane zázrak a ráno ho tam najdu.

Ale skočila mi myšlenka, druhým lidem radíš ať věří a vizualizují, že zázraky se dějí, tak to udělej. Nezbývalo mi nic jiného, než začít vizualizovat a místo pocitu zklamání, jsem věřila, že článek najdu, že se nemohl vymazat, musí tam být. Představila jsem si, že už jsem ho našla a přidala k tomu radostný pocit. Znovu jsem zapla počítač, samo mě to navádělo kde kliknout a najednou tam byl! Ve složce, kterou jsem předtím několikrát prohledávala.

Jo, je to o pocitech radosti! Ty dávají ten správný náboj, abysme přitáhli to, co si přejeme.

A že je to malá věc nebo náhoda? Ale kdepak! Náhody neexistují a právě na těchto „malých“ věcech si můžete otestovat, jak to funguje, tak získáváte víru a jistotu. Zbavujete se tak svých pochybností a pak dokážete přitahovat do svého života i velká přání, o kterých dnes máte pochybnosti nebo, že to není možné. Je to o pocitech, o vaší vibraci, jak vibrujete uvnitř, tak se vám zhmotňuje realita. Zhmotňuje se to, čemu věříte. Vesmír nerozlišuje malá a velká přání, zhmotnit se může všechno, jen jsou naše malé a velké pochybnosti.

Naše přesvědčení, čemu věříme a čemu už ne.

Mějte se krásně a s láskou Milena ❤️💃