SVĚT BEZ STÍŽNOSTÍ.
Zázrak nebo iluze?
Ke konci roku 2017 mi opakovaně přicházela na mail nabídka s knihou Svět bez stížností. Musím přiznat, že jsem se to snažila úspěšně ignorovat, částečně díky mému čerstvému rozhodnutí, že si v nejbližší době žádnou knihu nekoupím a taky proto, že už jsem je neměla pomalu kde dávat. Jsem knihomol a většinu času jsem trávila četbou knih s tématikou osobního rozvoje a už jsem toho měla až nad hlavu. 🙂
Ale ta kniha mě trochu provokovala. V duchu jsem si říkala, co to je za nesmysl. V dnešní době, kdy ze všech stran slyším stížnosti na všechno možné a já sama, přestože jsem si o sobě myslela, jak jsem optimistická, jsem v poslední době často propadala do špatných nálad a stále něco kritizovala. Všimla jsem si, že se to stávalo, když jsem četla na určitých webech témata a obsah informací, které dobrou náladu nevyvolávají. Právě naopak. Tyto informace sdělovali lidem jediné. Svět je v nepořádku a ze všech stran se na lidi útočí. Vlády, potraviny, počasí..atd.
Ta kniha mi v mé mysli nedala pokoj a nakonec jsem si ji přes internet koupila. Byla jsem zvědavá, čím mě překvapí. Shodou okolností se mě kolegyně v práci ptala, co zrovna čtu. Když jsem ji v krátkosti vysvětlila o čem ta kniha je, že po dobu 21 dní si nesmíš stěžovat. Říká se, že pokud vydržíte mít zaměřenou pozornost na určitou věc po dobu 21 dní, stane se vám to novým návykem. Ke knize byl náramek, který si dáte na ruku a v momentě, kdy si na něco stěžujete, musíte ho přendat na druhou ruku a začínáte počítat dny znovu.
A jako první se stalo toto.
Když jsme s kolegyní o tom mluvily, natolik ji to zaujalo, že si knihu koupí taky. A začaly jsme zkoušet mluvit pouze pozitivně… hned teď.
To, na co jsme si předtím stěžovaly, jsme začaly otáčet a mluvit naopak. Přišlo nám to tak vtipné. Jakákoliv věta, kterou jedná z nás pronesla, skončila výbuchem smíchu. To na co jsme si dříve stěžovaly, jsme přetáčely na věty, jak nás to ohromně baví a jak je to úžasné. Například: „Vůbec se mi nechce domů, nejraději bych tady v práci zůstala až do rána.“ A tak podobně. Začaly jsme se skvěle bavit. Ke konci pracovní doby už jen to, že jsme se na sebe podívaly a že chceme něco říct, stačilo k tomu, že jsme se rozesmály tak, až jsme se popadaly za břicho.
Až teprve doma jsem si uvědomila, že už dávno jsem se tak od srdce nenasmála. Ta kniha mi udělala v ten den velice dobře a to jsem ji ještě ani neměla doma a nezačala ji číst. Začala jsem se na ni těšit.
Hlavní příběh v této knize je o tom, jak Will Bowen (to je spisovatel, který napsal tuto knihu), dostal šílený vztek na řidiče, který mu před domem přejel jeho pejska. Se zuřivostí a vztekem ho autem pronásledoval tak dlouho, až řidič zabočil k domu a zastavil. Will na něj zaječel:“Srazil jste mi psa.“ Řidič se ho s ledovým klidem zeptal: „Všiml jsem si toho…Co s tím chceš dělat?“ Will řekl: „Braň se…Já tě zabiju.“
Musím se přiznat, že náramek zkouším, ale zatím stále přendávám z jedné ruky na druhou. Hmm, není už i tahle věta stížnost. 🙂 Tak jo…znovu.
Je známo, že vyčištění negativní energie uvolňuje místo pro pozitivní energii. A taky máme zákon přitažlivosti, na co zaměřujeme pozornost to roste. K tomu jsou velmi důležité emoce. Pokud se cítíme špatně, pozitivní větičky moc nepomůžou. Důležité jsou naše vibrace a emoční nastavení. A právě k tomu ladění emocí, určitě velmi prospívá, přestat si stěžovat. V momentě kdy na něco nadáváme, stěžujeme si, ať už je to cokoliv, začneme se spirálovitě propadat s pocity a vibracemi někam dolů.
V této knize se dozvíte nejen jak příběh dopadl, ale taky proč je stěžování tak destruktivní, jak si přestat stěžovat a jak k tomu inspirovat i ostatní. Můžete se zůčastnit 21denní výzvy a přidat se k více než 10 miliónům lidí ve 106 zemích světa. Svět bez stížností připomíná, že jediné trvalé a konstruktivní změny, které můžeme ve světě udělat, jsou ty, které uděláme sami v sobě.
Lide si nejčastěji stěžují, aby získali pozornost, vzdali se odpovědnosti, vzbudili závist, získali moc a omluvili špatný výkon.
Pokud jste knihomol jako já, určitě víte, že detaily z přečtených knih se z paměti pomalu ztrácejí. Ale pocity z čtení knih zůstávají. Z této knihy jsem měla skvělé pocity a stále mám. Koneckonců…náramek mi je stále připomíná.
A o skvělé a úžasné pocity, nám všem, jde v životě nejvíc. 🙂
Mějte se krásně s úžasnými pocity.
Milena