Malé rozjímání o velkém světě.
Kapitalismus versus klima a kapitalistická pravidla.
Korporační model posledních desetiletí je růst nebo smrt. Uvažování kapitalismu se zakládá na růstu a ziskuchtivosti. Ale svět je o nacházení rovnováhy.
A dvě „káčka“ kapitalismu a komunismu jsou dva extrémy, které se houpou na hranách chtivosti, moci a totality. Je problém klima? Přebarvíme problém na zeleno. Udržitelný rozvoj? Je to asi tak jakoby si řekli mravenci v mraveništi už to přeháníme, měli bychom omezit pobíhání a stavění mravenišť, ať nevytváříme uhlíkovou stopu a nezvyšujeme teplotu. Ne! Mravenci jsou v pohodě. Žijí ve vzájemné symbióze.
Spíše by bylo moudřejší zamyslet se nad technologiemi, které narušují energeticky přirozenou atmosféru. Tyto rezonanční elektromagnetické technologie mění náš svět, ale taky jsou součástí a posunem pro evoluci lidstva. Otázka je kam ten posun bude. Buď lidi zblbnou, což už se dost děje anebo zmoudří a pochopí.
Ale zázraky zelených technologii nejsou tou pravou cestou. Je to jen proměna na byznys model eko a bio, s cílem kupujte, kupujte, ochráníme svět.
Můj silný, pocitový názor, první co bych zrušila, tak rychlou spotřebu. Všechny fastfoody a všechny ty zatracené hypermarkety, nákupní centra s fastfashion. Tu drogu nákupního pekla. Mám velmi silný pocit, že jsou lidé zavalení věcmi.
Natahají si do svých obydlí jako ti mravenci plno věcí, ale na rozdíl od mravenců pak lidé potřebují poradce, na třídění a vyhazování věcí, protože si s tím neví rady. Samozřejmě je to tím, že vtom jsou energeticky navázané silné emoce, vzpomínky a závislosti. Opět práce s energií.
Dále enormní spotřeba jídla a s tím související tloušťka lidi je vidět na každém kroku. Extrém nerovnováhy, kdy na druhé straně umírají lidé hlady.
Takže čím začít? Snižovat spotřebu? Ano. A co spotřebitelské chování bohatých? Ovšem. Opět je to otázka pohledu. Co je pro někoho hodně je pro jiného málo. Například ženy a jejich šatníky. Bohaté ženy mají zvýšenou potřebu nakupování a být zavalené věcmi. Mají na to peníze a nakupování je drogou která vyvolává příjemné pocity radosti a uspokojení. Jsou doopravdy šťastní?
Zajistí jim luxusní životní styl štěstí ve vztazích rodinných a partnerských? Nemyslím si a realita ukazuje, že peníze duši nenasytí. V knize Tím se všechno mění se píše: „V šedesátých a sedmdesátých letech jsme žili střídmě a zdravě. Zlatá léta. To co si cení většina z nás, to je slušná úroveň bydlení, alespoň trochu zajištěnou budoucnost a mezilidské vztahy.“
Osmdesátá a devadesátá léta se rozjely ve stylu růst, ziskuchtivost nebo smrt. A… kam jsme se dostali?
John Perkins, který napsal knihu Zpověď lovce ekonomik…mimochodem úryvek z knihy hned pro začátek zní: „Ekonomičtí zabijáci jsou špičkově placení profesionálové, kteří okrádají vlády na celém světě o trilióny dolarů. Přečerpávají peníze ze světové banky, americké agentury pro mezinárodní rozvoj a jiných zahraničních organizací pro pomoc do pokladnic velkých korporací a do kapes hrstky bohatých rodin, které ovládají přírodní zdroje planety.
K jejich nástrojům patří zfalšované finanční bilance, zmanipulované volby, úplatky, vydírání, sex a vraždy. Hrají hru starou jako dávné říše, která však v našich časech globalizace nabývá nových a děsivých rozměrů,“ tento muž, který se rozhodl odhalit pravdu, řekl:
Štěstí se netýká produkce a konzumace, ale je čistě záležitostí našeho pocitu jednoty, pospolitosti, prožití euforie z čistého bytí.
A Marianna Bellazi dává návod a poučku: „Když chceš něco změnit, tak se tím staň. Nestačí ale něčím se stávat, musíš tím být. Jaksi naplno.“
Volné pokračování zde: Jak je to doopravdy s tou ekologií?
Mějte se krásně.
S láskou Milena