Máte pocit, že jste výjimeční?

O výjimečnosti a víře.

Byla jsem fascinována, fascinující motivační větou osobního rozvoje, že naprosto každý z nás může být výjimečný. Jeden čas jsem tomu dokonce na chvíli věřila. Ať žijí pozitivní věty šťastně až do smrti!

Až na jednu maličkost.

Je to jako sníst hamburger, obsah vás nasytí, ale výživová hodnota je na nule. Proto už hamburgery dávno nejím. Nebaví mě. Na oko to vypadá lákavě a za obzorem to, co už není vidět, jedna velká katastrofa. Stejně jako některé pozitivní větičky.

Trochu odbočím. Na téma osobního rozvoje. Peníze.

Když budete například bez peněz, chudobní tak, že už vám nezávidí ani myš, tak může být katastrofa pro vaši psychiku, když poslechnete tucet dobrých esoterických rad a koupíte pro svou finanční jistotu raději hned 7 červených peněženek (o těch jistotách jsem už psala, co znamenají).

Při každé platbě u pokladny obracíte peníze dolů správným směrem, stejně tak šílíte, když vám pokladní předává peníze špatnou stranou a okamžitě v ruce přetáčíte, ať v pohodě vklouznou do vaší magické peněženky energeticky správně.

Doma vás čeká plno práce, 132 rituálů, zapalování svíček správné barvy, mumlání magických zaříkadel, vyvolávání 108 a půlkrát  magické mantry na peníze a úspěch.

Čekáte netrpělivě na dorůstající měsíc, ať můžete šustit s penězi nad hlavou.

Vyčerpaně uléháte a v polospánku vizualizujete, svou šťastnou budoucnost v hojnosti. Ráno se probouzíte a začínáte vše nanovo. Pozitivní větičky, jak je skvělý den, ptáčci zpívají, vy se určitě cítíte skvěle…nádherně a úžasně. Co na tom, že se doopravdy cítíte na hovno. Pocit potlačíte větou, ať to jde do hajzlu, jsem pozitivní, jsem v pohodě.

Musím to vydržet 179 dní, protože to je to magické číslo na hojnost. Pak se to začne sypat. Hlavně je potřeba věřit…ikdyž dnes ráno, to šlo hodně ztuha. Ta nasranost byla zrovna silnější než obvykle. V pohodě, to hladce vydržím. To se časem překlopí…

Jediné co jste udělali doopravdy, že jste uškodili vašemu tělu a duši a dali jste jim hned zrána pořádný záhul. Kam chcete s tímto emočním naladěním dojít?

Mám ve své blízkosti lidičky, kteří vydělávají veliké a dlouhé peníze a oni nemají ani šajnu o těchle věcech. Jak to proboha dělají, když o těchto návodech neví a nepoužívají je? Pravda bude trošku někde jinde.

Máte dojem, že jste výjimečný člověk třeba něco jako Bill Gates, Mata Hari nebo bubeník ze skupiny Metallica? Myslíte, že oni něco takového prováděli? Mimochodem takoví jedinci to mají naočkováno do své DNA už v momentě narození, trochu se tomu říká osud a osudové pocity, které člověka táhnou za naplněním svého poslání. Takoví lidé, cítí ve všech kostech v těle, své předurčení. Nepotřebují se zázračně hledat, kdo vlastně jsou, (mimochodem…a je to tady, Kill má potřebu naočkovat celou planetu…).

Čím dřív člověk pochopí sám sebe a uvědomí si kdo je, tím dříve žije život ve spokojenosti a cítí se naplněn. Už nemá potřebu potlačovat své pocity ( a nemá potřebu nechat se očkovat). Pravda je jeho přítel.

Zapomeňte na věty typu, myslím to s tebou dobře. Je vám to úplně k ničemu. Jediné, co to znamená, že se máte chovat a jednat podle představ toho druhého. Ale nikdo druhý nemůže vědět, co je pro vás dobré! ( a ne všichni to musí s vámi myslet dobře).

Takže pokud nemáte v plánu něco výjimečného, například nechat se vystřelit na planetu HulaHula, aby se o vás mluvilo dalších tisíc let, jako o výjimečném člověku, tak si hoďte laťku ctižádosti trochu níž a vykašlete se na to.

Dobrá zpráva pro vaše ego a psychiku je, že výjimeční nemůžou být všichni! Kdyby byl každý z nás výjimečný, tak slovo výjimečnost by přestalo existovat. Ztratilo by smysl! Uvědomujete si tu absurdnost? Smysl v nesmyslu?

Takže mnohem lepší je být normální.  Zkuste upustit ty tlaky, které na sebe máte, uvidíte, že se vám uleví.

Já například jsem šťastná, když jsem si uvědomila, že nejsem vůbec výjimečná a díky bohu za to. Protože se cítím mnohem líp, když si řeknu, že jsem skvělá, úžasná, vtipná, krásná, mám charisma, jsem moc milá, inteligentní, sexy, mám překvapující  a výbušný smysl pro humor…milé dámy, to je vražedná kombinace pro všechny sebevědomé chlapy, nemají úniku, myslí na vás dnem i nocí…no jsem prostě úplně normální holka.

A dělá mi moc dobře, když můžu pomáhat druhým, především v tom, aby se cítili lépe. Protože tohle je normální, to je přirozené, to je lidské a to úplně stačí.

A vy to můžete říct podobně. Ale nesmíte si lhát. Ano je to tak jednoduché. Ale není to snadné. A může to být i těžké.

Řekněte si pravdu do očí a musíte tomu doopravdy z celého srdce věřit.

Ještě bych ráda podotkla o tom hledání sama sebe, nehledejte dlouho a neplácejte se v tom. Dávejte si pozor na terapie, které vám stále nepomáhají, které jsou na roky, a dejte si pozor na různé druhy kurzů, které vám můžou parádně rozhodit komplet auru a všechny čarokrásné čakry tak, že se nepřestanete do konce života divit, proč se necítíte stále dobře.

Nepouštějte se do velkých hloubek sami, když se na to necítíte! Protože to je jako s potápěním. Naučíte se ponořit do hloubky, ale pak už je jenom na vás, jak vám na to stačí dech.

Naučte se raději všechno zpochybňovat a zadávejte si otázky, co je pro váš život doopravdy to pravé a nejlepší.

Zpochybňujte názory, klidně i tyto co čtete, naučte se na názor podívat ze všech stran a ne ho hned spolknout i s navijákem. Vždyť koneckonců nemůžete vědět, jestli já sama jsem si stoprocentně jistá…jestli vím, co vám to tady vlastně píšu. Víte jak je to s těma jistotami.

Pokud se necítíte dobře, klaďte si otázky, proč se tak cítíte, nechte podvědomí odpovídat.

Netlačte na sebe a na odpovědi, nechte to lehce plynout. Myslete bez přemýšlení. Nesnažte se. Uvolněte se. Nemusíte být vůbec výjímeční. Jste dokonalí a úžasní právě teď.

Stačí si uvědomit, že jste tvůrce svého života. A už to je výjímečné a božské. A zároveň naprosto normální a fascinující.

Čemu věříte? Co jsou vaše hodnoty?

Dokud nezměníme to, jak vidíme sami sebe, v co věříme a v co ne, budeme se stále vyhýbat problémům a pocitům úzkosti. A zatlačovat je někam do hlubin, ať nejsou vidět.  Zapomínáme, ale na jedno, zakalujeme vodu.

Jako když se do moře vlévá odpad, stále nic není vidět a jednoho dne se může pohled na dokonalé a čisté moře, změnit na pohled, který se nám vůbec nemusí líbit. Což jak víme, se děje jak u moře, tak u člověka. Jak vidíte, všechno souvisí se vším.

A tak jsem se dostala zpátky na zmíněnou výjimečnost. Co je to ta výjimečnost?

Je to váš osobní pocit. Nepotřebujete čekat na tento pocit uznání z venku.

Záleží na tom, čemu vlastně doopravdy věříte.

A tím jsme se dostali zase na začátek. Tak já budu pro jistotu končit.

P.S. Jestli vám funguje červená peněženka, tak super. Mám ji taky, ale vždycky mám nějak víc peněz v té černé, tak fakt nevím, čím to je. :-))

Mějte se krásně.

Pokud si přejete vědět víc, zajímají vás, jak to máte s vašimi pocity, tak nakoukněte tady: a můžete si vyzvednout své Magické otázky.

S láskou Milena